KBÍLSKÝ DOLMEN, ROZHLEDNA KBÍL | Obec Svéradice

Kbílský dolmen je seskupení tří kamenů, které tvoří 2 balvany, na nichž spočívá kamenná deska, připomínající kamenný stůl. Nachází se 10 km jihozápadně od Strakonic v blízkosti vrcholu Kbíl (664 m n. m.).

Existují 2 domněnky o jeho vzniku. Zastánci dolmenu jako díla přírody vysvětlují jeho vznik přirozenou cestou zvětráváním a posunem rulových skal. Obhájci lidského výtvoru této formace lidmi v pravěku argumentují přesnou orientací mezery pod kamenným stolem ve směru západ – východ. Jsou to zejména ti, kteří mají senzibilní schopnosti a tvrdí, že místo je aktivní a je liniově propojeno s několika energetickými body v okolí včetně nejsilnějšího, kterým je Boží kámen. 

Každopádně je  Kbílský dolmen jeden z nejhezčích a nejzachovalejších z pěti známých u nás zachovaných dolmenů. Je stabilní, takže se dá bezpečně podlézt nebo pod ním třeba meditovat a vnímat půvab okolní přírody.

Častou návštěvnost tohoto místa dokladuje spousta kamenných pyramidek tzv. mužíků na srázu pod dolmenem. Jako vzpomínku si každý může přiložit svůj kámen nebo postavit svého mužíka a pak se vydat po lesní pěšině na 200 m vzdálený vrcholek Kbíl.

Kbíl je zalesněný vrcholek 664 m n. m. V roce 2008 na něm vybudoval mobilní operátor T-Mobile 42 m vysoký vysílač. Na jeho volně přístupnou výhledovou plošinu ve výšce 27 m. se vystupuje po točitém schodišti se 150 schody z kovových roštů v masivní ocelové konstrukci (není vhodné pro lidi trpícími závratěmi).

Odměnou za výstup je nádherný kruhový rozhled jak na oblast Šumavy a Pošumaví, tak i do vnitrozemí. Jižním směrem na bližším horizontu dominuje Boubínská hornatina (Boubín, Solovec, Malý a Velký Bobík). Před tímto hřebenem je vidět Mařský vrch, dále na západ Javorník, Žďánov, Kašperk a Svatobor. Při dobré viditelnosti na vzdálenějším horizontu Plesná, Polom, Žďánidla a dokonce i Velký Javor. Na jihovýchodě se rýsuje Libín, Knížecí Stolec a Kleť a lze dohlédnout až k Novohradským horám. Na východě v Budějovické pánvi vystupují typicky dýmající chladící věže JE Temelín. Severovýchodním směrem ve vnitrozemí se rozkládá Písecko a Strakonicko, severně pak Pootaví, Blatensko a za nimi Brdy s nejvyšší horou Třemšín. Nejblíže pod rozhlednou na severovýchod leží Libětice a Sousedovice, za nimi pak Strakonice. Z rozhledny jsou také vidět kopce, na nichž jsou energetické body, s nimiž je podle psychotroniků Kbílský dolmen liniově propojen.

Jedinečnou atmosféru na rozhledně a v jejím okolí si určitě vychutná každý, kdo si tady počká na západ slunce.

Jak se ke Kbílskému dolmenu a k rozhledně na Kbílu dostat

Ve Strakonicích na mostě Jana Palacha odbočit (kolem hradu) na Sousedovice (4 km), po 700 m (před letištěm) odbočit vlevo (podle směrové tabule SOUSEDOVICE). Za Sousedovicemi stále po hlavní silnici vzhůru přes Libětice, za nimi (silnice stoupá lesem) k vrcholu stoupání na odbočku do Švejcarovy Lhoty, u níž je dostatečně velká plocha na zaparkování několika aut. Místo je označeno „Pod Kbílem 590 m.“

Vychází odtud žlutá turistická značka, která vede po lesní cestě kolem kapličky (výhled na Libětice a Strakonice). Po 1 km, na odbočce „Rozhledna Kbíl 200 m,“ pokračovat 0,2 km na odbočku Kbílský dolmen. K dolmenu dojdete vzhůru po žlutě značené široké lesní pěšině. K rozhledně vzdálené od dolmenu 200 m vede po hřebenu neznačená pěšina.

Od rozhledny pak sejdete dolů po lesní cestě značené žlutým trojúhelníčkem na rozcestí „Pod rozhlednou Kbíl“ a po žluté TZ se vrátíte k výchozímu místu.

Pěší trasa je dlouhá celkem 3 km.

Nemotorizovaní návštěvníci mohou v pracovních dnech využít autobusovou linku Strakonice –  Němčice na zastávku Úlehle, Švejcarova Lhota, rozc.3.0, která je přímo u výchozího místa „Pod Kbílem.“

Text a foto: František Janout, ŠumavaNet:CZ